Analýza rámců duševního vlastnictví
Cílem projektu inDICES je podpořit kulturní a kreativní odvětví, tvůrce politik a osoby s rozhodovací pravomocí, aby pochopili sociální a hospodářský dopad digitalizace kulturního dědictví. Tento cíl je částečně realizován prostřednictvím právní studie (zkráceně dostupné na platformě inDICES), která popisuje, jak současný a budoucí právní rámec evropského duševního vlastnictví ovlivňuje činnost institucí kulturního dědictví.
V předchozí analýze jsme se zabývali dopadem různých předpisů v oblasti duševního vlastnictví a nových pravidel směrnice o otevřených datech. Nyní předkládáme zjištění naší druhé, nejnovější zprávy „Právní srovnávací analýza víceúrovňových vztahů zahrnujících CHI“. Poskytuje přehled vnitrostátních právních předpisů v oblasti duševního vlastnictví platných pro instituce kulturního dědictví v Belgii, Francii, Litvě, Polsku, Španělsku a Švédsku.
Výjimky a omezení
Jako nejrelevantnější pro činnost instituce kulturního dědictví jsme vybrali a přezkoumali následující výjimky a omezení autorského práva (akty, pro něž není vyžadováno předchozí povolení od vlastníků práv):
výjimku pro uchovávání, která umožňuje vytváření rozmnoženin děl ve sbírkách;
výjimku, která umožňuje sdělování děl prostřednictvím vyhrazených terminálů v prostorách instituce;
užití chráněných děl k propagaci jejich výstav nebo prodejů;
výjimku, která institucím kulturního dědictví umožňuje provádět činnosti vytěžování textů a dat.
Zjistili jsme, že vzhledem k tomu, že směrnice o informační společnosti neukládá vnitrostátním zákonodárcům povinnost zahrnout tyto výjimky do svých vnitrostátních právních předpisů, lze v různých členských státech nalézt různá řešení. Žádná ze zemí, které jsme prověřovali, neprovedla všechny navrhované výjimky. Jediná výjimka, která byla provedena ve všech, byla výjimka zachování.
Jakmile však bude nová směrnice o CDSM provedena, zlepší situaci, pokud jde o výjimku pro uchovávání i výjimku pro vytěžování textů a dat, neboť budou povinné a budou podléhat podobným podmínkám pro jejich uplatňování.
Druhy děl významných pro instituce kulturního dědictví
V druhé části zprávy byly přezkoumány autorské zákony ve vybraných zemích podle typů děl. Zaměřili jsme se na komerčně nedostupná díla, osiřelá díla a ochranu neoriginálních fotografií. Naše studie ukázala, že směrnice o CDSM zavedla nový režim umožňující využívání OOCW, který může institucím kulturního dědictví nabídnout zajímavé nové možnosti využití. Konkrétní uplatňování režimu však bude záviset na vnitrostátních situacích, neboť v případech, kdy zastupující organizace pro kolektivní správu práv existují či neexistují, se použijí různá pravidla.
Navzdory harmonizaci právního rámce upravujícího osiřelá díla zůstává užívání těchto děl v praxi značně zatěžující, a je proto předmětem velké kritiky ze strany institucí kulturního dědictví ve všech jurisdikcích.
Ochrana nepůvodních fotografií je obzvláště důležitá pro vytváření a/nebo ochranu digitálních náhradníků. Tato záležitost však zůstává na úrovni EU neharmonizovaná, což vede k podstatným rozdílům v rozsahu a době trvání ochrany těchto fotografií v členských státech. Tato neharmonizovaná situace se změní (pouze ve vztahu k dílům výtvarného umění), jakmile bude článek 14 směrnice CDSM proveden na vnitrostátní úrovni, neboť vylučuje ochranu nepůvodních rozmnoženin děl výtvarného umění ve veřejném vlastnictví.
Zpráva se rovněž zabývá problémy vyplývajícími z dalších neharmonizovaných pravidel autorského práva v zemích EU, která mohou mít dopad na činnosti v oblasti digitalizace, sdílení obsahu online a transformačního využití děl institucemi kulturního dědictví a pro instituce kulturního dědictví. Další rozdílná vnitrostátní ustanovení se týkají rozdílů v délce ochrany určitých děl (jako jsou posmrtná díla) a zvláštních předpisů, které se liší v oblasti autorského práva a jejichž cílem je ochrana uměleckých děl.
Zjistit více
Složitost pravidel v oblasti autorského práva a chybějící (úplná) harmonizace právních předpisů EU v oblasti autorského práva nepochybně vytváří překážky pro instituce kulturního dědictví, které se chtějí digitalizovat a rozvíjet svou činnost v informační společnosti. Cílem projektu inDICEs je pomoci jim překonat některé z těchto výzev tím, že jim poskytne pokyny, jak se orientovat ve složitém prostředí autorského práva, vyhodnotí stávající právní rámec a poskytne doporučení. Budeme provádět výzkum postupů udělování licencí a toho, jak instituce kulturního dědictví sdílejí svůj obsah online, a budeme pozorně sledovat provádění směrnice o CDSM a směrnice o otevřených datech ve vybraných jurisdikcích. Zůstaňte naladěni a sledujte novinky na webových stránkách projektu!
Chcete-li se dozvědět více, můžete se také připojit k druhému konzultačnímu semináři projektu inDICES o digitální transformaci v odvětví kulturního dědictví, který proběhne ve dnech 20. a 21. dubna prostřednictvím dvou on-line zasedání. Cílem prvního zasedání je prozkoumat vznikající formy digitální kulturní produkce/reprodukce, účasti a opakovaného použití obsahu na jednotném digitálním trhu. Druhé zasedání poskytuje stručný úvod do správy práv v kulturních organizacích a zaměřuje se na udržitelné a smysluplné sdílení sbírek.