O zprávě
Jedním z cílů projektu inDICEs je pochopit, jak se vytváří hodnota prostřednictvím využívání zdrojů digitálního dědictví. Více informací o této hodnotě nám pomůže prosazovat politiky, které podporují rozvoj nových nebo zdokonalených služeb, iniciativ a produktů, které prostřednictvím své přidané kulturní, sociální a hospodářské hodnoty vytvářejí ještě větší dopad.
V rámci toho vyvíjíme politická doporučení, pokyny, postupy a další nástroje na podporu systémových změn, které posilují potenciál institucí kulturního dědictví. Nedávno jsme pracovali na politické analýze hodnotových řetězců pro instituce kulturního dědictví na jednotném digitálním trhu.
Ve zprávě jsme chtěli zohlednit měnící se sociální a hospodářskou úlohu a povinnosti institucí kulturního dědictví, jakož i dopad pandemie COVID-19. Rozhodli jsme se podívat na odvětví kulturního dědictví v souvislosti s jeho dopadem na jiná odvětví. Zpráva vychází z analýzy případových studií o (opětovném) využívání digitálního kulturního dědictví s cílem podpořit porozumění současným obchodním modelům interakce mezi institucemi kulturního dědictví a tvůrčími odvětvími a o tom, jak mohou tyto modely posílit přístup ke kultuře a evropské identitě. Můžete se podívat na naši otevřenou tabulku se shromážděnými případovými studiemi a přispět k ní!
Zjištění a doporučení
Objevili jsme řadu doporučení, která mohou institucím kulturního dědictví pomoci činit strategická rozhodnutí s cílem zvýšit jejich pozitivní přínos pro tvůrčí odvětví a posílit přístup ke kultuře. Níže si můžete přečíst klíčové body ze shrnutí zprávy (str. 15 - 19) a přístup k němu v plném rozsahu!
Přístup zaměřený na kvalitu v odvětví kulturního dědictví
Digitalizace kulturního dědictví zůstává významným problémem pro celé odvětví kulturního dědictví. Je nezbytné, aby při zvyšování objemu digitalizovaného dědictví byly instituce kulturního dědictví také více ostražité, pokud jde o kvalitu digitalizovaného obsahu a jeho autorská práva.
Od různých zúčastněných stran (včetně pedagogů, výzkumných pracovníků, kulturního a tvůrčího odvětví, IT) roste poptávka po bohatých metadatech a vysoce kvalitních digitálních položkách, které umožňují jejich použití a opětovné použití v kontextu kulturního dědictví i jiných odvětví.
Muzea jako zprostředkovatelé a promotéři opětovného použití na trhu
Náš výzkum ukázal, že muzea jsou nejaktivnějšími (ne-li dominantními) aktéry při realizaci projektů opětovného použití. Mohou se však zdráhat spolupracovat s jinými odvětvími.
Navrhujeme vytvořit „povolovací“ systémy, které by využívaly zkušeností a odborných znalostí muzeí s cílem povzbudit a podpořit opětovné použití mimo institucionální kontext. To by například znamenalo, že muzea a další instituce kulturního dědictví by byly provozovateli otevřených výzev zaměřených (většinou, ale nikoli výhradně) na podniky působící v tvůrčích odvětvích.
Podpora společného opětovného využívání digitálního kulturního dědictví
Kromě podpory opětovného využívání digitálních kulturních zdrojů (obsahu i dat) mezi jinými odvětvími je rovněž zásadní podporovat a podněcovat meziodvětvovou spolupráci v oblasti opětovného využívání digitálního kulturního dědictví.
Namísto provádění digitálních projektů v modelu, kdy instituce najímá dodavatele (například vývojáře softwaru), by bylo přínosné podporovat přístup založený na větší spolupráci, kdy jsou projekty vyvíjeny v ještě užších partnerstvích. Iniciativy, jako jsou kolaborativní laboratoře, hackathony a inkubační projekty, by mohly být způsobem, jak tuto spolupráci stimulovat.
Digitální transformace s pomocí digitálního kulturního dědictví
Probíhající politické rozpravy o evropské strategii pro data a souvisejících otázkách správy dat musí zahrnovat digitální dědictví, které je považováno za specifický druh dat.
V rámci evropské strategie pro data je zapotřebí datový prostor pro digitální dědictví, který plně podpoří rozvoj moderních postupů přístupu k datům, jejich sdílení a využívání v odvětví kulturního dědictví, dalších veřejných sektorech (jako je vzdělávání nebo výzkum) a kreativních a kulturních sektorech (veřejných i komerčních).
Sdílené platformy a inovativní nástroje pro rychlejší oslovení publika
Ačkoli mnoho institucí v celé Evropě investuje čas a úsilí do zpřístupnění svých sbírek on-line, ne vždy to jde ruku v ruce se zvyšováním povědomí publika o tom, co je skutečně nabízeno on-line a jak je lze využít.
Ačkoli agregátoři existují již nějakou dobu, mnoho institucí stále zveřejňuje své sbírky výhradně (nebo především) na svých vlastních internetových stránkách / platformách, což znamená, že dosud nevyužívají příležitosti k tomu, aby svůj obsah přinesly mnohem širšímu publiku. To podtrhuje význam platforem, jako je Europeana, které poskytují celosvětovému publiku snadno použitelný nástroj pro prohlížení evropských sbírek kulturního dědictví, objevování nových institucí a opětovné použití jejich obsahu.
Digitální kulturní dědictví má vzdělávací hodnotu
Vzdělání na dálku během pandemie vytvořilo příležitosti pro mnohem větší využívání digitálních zdrojů, včetně kulturního dědictví. Ve studii, kterou v září 2020 provedlo Centrum Cyfrowe v Polsku, 35 % učitelů uvedlo, že při výuce na dálku využívali zdroje od institucí kulturního dědictví, což z nich činí jeden z pěti nejpoužívanějších zdrojů vzdělávacího obsahu.
To vyžaduje specializované programy, které podporují opětovné využívání sbírek kulturního dědictví pedagogy, vzdělávacími systémy a institucemi nebo začínajícími vzdělávacími podniky.
Pokračujte ve čtení shrnutí zprávy nebo si stáhněte celý dokument.