Hlavním marketingovým kanálem byl Instagram, který je pro cílovou skupinu rovněž jakýmsi „přírodním stanovištěm“.
Použití těchto kanálů se ukázalo být velmi efektivní, pokud jde o zapojení a dosah s více než 11 miliony zhlédnutí seriálu.
Jak na tento projekt reagovalo vaše publikum?
Báli jsme se odporu, protože deník je svým způsobem samostatnou „institucí“ a jeho přizpůsobení s sebou nese určité riziko. Ale byli jsme velmi rádi, že jsme viděli 99% pozitivních reakcí a komentářů, a to jak v tisku, tak mezi diváky.
Projekt jsme zahájili během prvního omezení volného pohybu osob v Nizozemsku. Nebylo to tak plánováno, ale díky tomu byl projekt pro mladé lidi ještě srozumitelnější, než by byl za normálních okolností. Ačkoli je samozřejmě velký rozdíl mezi omezením volného pohybu osob a situací Anny, která se skrývá před pronásledováním, podporujeme diskuse mezi mladými lidmi na toto téma, k nimž dochází v komentářích na YouTube.
Co jste se z tohoto projektu dozvěděli o práci s digitálním kulturním dědictvím?
Zjistili jsme, že moderní média, jako je YouTube a Instagram, mohou vytvářet nové vstupní body pro komunikaci s publikem.
Seriál povzbudil lidi, aby navštívili dům Anny Frankové. Krátce po propuštění navštívilo muzeum v létě 2020 více (nizozemských) rodin, mnoho z nich proto, že děti přesvědčily své rodiče, aby navštívili skrýš Anny.
Dále jsme viděli nečekanou popularitu v některých zemích, jako je Brazílie a Indie, a myslíme si, že bychom mohli rozšířit dosah dále. Použili jsme titulky, ale uvažujeme o dabingu série v angličtině pro širší dosah.
Jaký je rozdíl mezi tímto oceněním a vaším projektem/budoucí prací?
Byli jsme překvapeni, že jsme získali tuto cenu, protože myšlenka video deníku se zdála být tak zřejmá. Vítězství skutečně posílilo naše přesvědčení, že hledání nových, inovativních způsobů, jak vyprávět „starý“ příběh, pomáhá přilákat nové publikum. To je důležité z kulturního, společenského a historického hlediska.